neděle 24. července 2011

Fanynka, vlastenka a mimoňka

Ve čtyřce nedaleko Strossmayeráku jsem srkajíc bílý střik vyslechla promluvu zdatného filozofa a psychoanalytika v jednom… Ten kravaťákovi v obleku a hráškově zelené košili tvrdil, že na schůzi domovní rady, která se ten týden odehrála, pravidelně přibíhal soused hlásící průběžné výsledky hokejového mače, čímž se počáteční napjaté vztahy zcela zlidštily a všechny negativní návrhy byly nakonec staženy. Následovala soutěž, v níž si měl hoch tipnout, kolik piv už vypravěč vypil…

Tipl šest. Dozvěděl se, že čtrnáct a že to vůbec není poznat. Troufla bych si oponovat, jelikož si rétor celou dobu, kdy byl sám, povídal pro sebe. To ale nic nemění na faktu, že v jednom měl pravdu – vítězství v hokeji opravdu dokáže zlomit mnohé negativní emoce a vybičovat národní sebevědomí až na maximum. Což je naprosto nadbytečné všeobecně známé sdělení, které už obrousilo mnohé klávesnice. Co ale zatím nikdo nezkoumal, je otázka, jak hokejové šílenství působí na rod femina – žena.

Po důkladném sledování si troufám nabídnout vlastní teorii, jež dělí zástupce rodu na další nižší hokejové druhy. První se nazývá fanynka – půjdeme-li od těch muži oblíbených. Ta se podle specifických odlišností dělí na další dva poddruhy, a to přesvědčená, jež byla už v dětství otcem nebo bratry sportovně zmasírovaná, má oblíbený tým, na nějž chodí, sleduje jeho výsledky, pamatuje si události několika posledních let a zná jména všech hráčů.

Druhý poddruh fanynky potom nazýváme podlézavá. Tato diva začala fandit především proto, že na zápasech se vyskytuje řada zástupců mužského pohlaví a s největší pravděpodobností i její přítel. Má tedy také manšaft, jemuž fandí, výsledky moc pravidelně nesleduje, ale když už, je schopna se s nimi velmi okázale ohánět. Historii výsledků nezná, ale jména většiny hráčů si pamatuje. Pokud bychom šli po fyziognomických rysech – bude mít s největší pravděpodobností blonďatý melír, nalepovací nehty a na zápasy chodí oděna v dresu. Což je zajímavé, protože fanynka přesvědčená se do barev svého týmu nepřevléká zdaleka tak často.

Další druh hokej sledujících žen můžeme označit jako vlastenka. Opět ji můžeme specifikovat dvěma poddruhy – vlastenka aktivní a pasivní. Druhu aktivnímu může být sport spíše ukradený, ale vždycky jej nadchne, když se hraje mistrovství světa nebo olympiáda. Potom je vlastenka ochotna vkládat do fandění veškeré emoce, zápasy programově vyhledává, aby mohla podpořit tým, a jakmile hrají hymnu, sleduje hráče se slzami v očích a zpívá s nimi. To druh pasivní zvládne u zápasu uplést kus šály nebo uhlídat bábovku v troubě, výsledek ji zas až tak nezajímá, ale chápe, že její manžel, přítel, bratr nebo syn teď prostě prožívají jedny z nejhezčích chvil v roce, a je ochotna a schopna vytvořit jim k tomu odpovídající zázemí. Navíc by ji nikdy nenapadlo dožadovat se v takové chvíli Šeherezády na jiném programu nebo pomoci na zahradě. Prostě ví, že když dávají fotbal nebo hokej, je nejlepší uvařit, vychladit pivo a nedožadovat se vůbec ničeho. Když potom nakonec tým zvítězí, má radost. Také proto, že ti její hoši jsou šťastní… Jakmile se však sportovcům nezadaří, přichází s průpovídkou, že je to přece jen hra a příště to bude určitě lepší, čímž už se od fanouškovského přístupu velmi silně vzdaluje.

Ne ale tak mocně jako druh poslední zvaný mimoňka. Poznáte ji tak, že s bohorovným klidem pozve zástupce rodu vir – muž do divadla nebo na koncert, když se ten večer hraje zápas. Také ji snadno identifikujete, jakmile se zeptáte, zda byla nebo bude fandit, a ona odpoví: „Čemu?“Takové dívky pak mohou často narazit a měly by si uvědomit, že když už hokej dokáže změnit rozhodnutí bytové jednoty, může velmi zacvičit i s jejich vztahy s opačným, mužským rodem. A tak i když pozdě, přináším alespoň miniaturní slovníček výrazů, jež je pro další dny nutné zařadit do své zásoby. Pamatujte si: Jágr, hattrick, gól, hurááá, bronz a Češi jsou nejlepší. S tím byste v základu měly vystačit. Jakmile se pak někde objeví slova mistrovství, olympiáda nebo hokej, zapište si termíny zápasů českého družstva do diáře. Minimálně pak nebudete překvapené, že s vámi partner nechce navštívit koncert České filharmonie. Fanynky a vlastenky vám detaily tohoto tajemného světa určitě velmi rády odkryjí – jde přece o naše národní sebevědomí.

Najdete i na ELLE.cz

Žádné komentáře:

Okomentovat