sobota 21. července 2012

Existuje jeden druh, který nikdy nevymřel – paní doktorová

Z krásných, dob, kdy Neruda pálil za Světlou a Němcová byla zavrhována za to, že svého Františka pořádně nekrmí, nám toho ve vztazích mezi mužem a ženou nezbylo mnoho.

Málokterá z nás je dnes plně zaměstnána svým postavením manželky natolik, že jí kromě předčítání knih, nákupů hedvábných šatů a rodinného porcelánu, cepování dětí a ruční práce pro charitu nezbude čas na nic jiného. I drahé polovičky politiků si občas vystřihnou nějaké to CDčko, vydělávají tlumočením více než manžel nebo se od bílé zástěrky v parlamentní kantýně vyšvihnou mezi realitní spekulanty…

Existuje ale jeden druh, který nikdy nevymřel – paní doktorová. Nenechte se omámit obrázkem milé něžné divy s kadeřemi stočenými do úhledného drdolu, která pacienty svého manžela utěší jediným dobře mířeným slovem a děti pohladí po rozpáleném čelíčku. Takové paní doktorové najdete možná tak v Kájovi Maříkovi. V reálném světě se obvykle setkáte s dámou nad padesát let, která vás během prvních pěti minut sjede na tři doby, je zvyklá mít cokoli, kdykoli a od kohokoli si to zamane. Jakpak také ne? Pan doktor, to byl vždycky někdo. Dokázal ulevit od bolesti, zachránit lidský život, byl študovaný a nikdo pořádně nevěděl, o co to v té medicíně vlastně jde. Lidé ho potřebovali nebo věděli, že ho budou potřebovat, a troufám si tvrdit, že se jednalo o nejváženější osobu ve vesničkách i městech. Samozřejmě po boku pana faráře, který celý ten zázrak záchrany člověka musel nejdřív dohodnout tam nahoře.

Jeho žena se samozřejmě těšila stejné přízni, ne-li větší. Protože zatímco „pan dochtor“ ordinoval, ona přijímala vděčné díky, lichotky, vykrmené husy a jitrnice ze zabíjačky. A jak tak přijímala, tak pychla a pychla a stávala se čím dál rozmazlenější. V naší pidi vesnici dodnes žije vdova po doktorovi, který obhospodařoval celé širé okolí a je naprostou samozřejmostí, že se těší všeobecné úctě a respektu a že jí pošťačky už léta nosí domů kromě letáků prezentujících čtyři okolní supermarkety také nákup podle podrobného, specifika jednotlivých produktů osvětlujícího seznamu.

Vsadím se, že nějaká paní doktorová by se našla i ve vašem okolí. Pravděpodobně stále chodí vzorně upravena, dbá na životosprávu a pěstěnou mluvu a nejspíš se v její přítomnosti cítíte tak trošku nesví. Je to jako byste se začali šťourat v něčem dávném a lehce přežitém, jako byste si četli knihu z devatenáctého století (ona vlastně i taková Paní Bovaryová byla výplodem rozmazlenosti po boku lékaře). A je to svým způsobem docela fajn - nechat se od takové osoby peskovat a vidět všechnu tu noblesu a nezměrné sebevědomí pocházející vlastně jen z faktu, že se jednoho dne dobře provdala. Bude škoda, až tento druh nahradí nové, mladé, optimismem zářící, outdoor provozující a bio potraviny pojídající ženy s vlastní kariérou. Zatím tu ale ta pravá paní doktorová stále je. Manžel i její okolí si jí nezměrně váží, nebojí se říct, co chce a cokoli chce, to dostane. Dokonce bych se nedivila, kdyby po večer usedala k charitativní ruční práci. Dívejme se a učme, tento zvláštní druh má něco do sebe.

Najdete i na marieclaire.cz

1 komentář:

  1. No tak jako mě by zaměstnání muže v domácnosti na plný úvazek asi dost bavilo. Jen kdyby to žena utáhla...

    OdpovědětVymazat