Návod, jak se bez námahy stát sebevědomou, atraktivní ženou.
Hurá, konečně se to podařilo. Po tisícovce marných pokusů a předsevzetí jsem konečně začala žít nově, lépe a účelněji. Stačila jediná věc, přestěhovat se do země s jiným jazykem. Všechno šlo vlastně tak nějak samo, už žádné marnění času, energie a pracovních příležitostí. Konec lenosti a nezodpovědnosti, konečně žiju tak, jak mám.
Předně jsem přestala trávit hodiny tím, že zírám na stupidní televizní show a seriály. Namísto toho se při sledování CIZÍCH programů učím novému jazyku. Už nevysedávám po večerech v barech a už vůbec se neopíjím jako čuně. Raději se setkávám zajímavými lidmi a společně s nimi upevňuji nově se probouzející vztahy, prohlubuji přátelství a podnikám hluboký vhled do místní kultury – že se to odehrává v baru, to fakt není moje chyba.
Po tom, co tato multikulturní schůzka skončí, necpu se mekáčem. Ne ne, namísto toho zjišťuji, jaké produkty využívá odporná společnost, jež je zodpovědná za devastaci mnoha typických národních pochoutek. Také se snažím zjistit, jestli akt vylepšení cheeseburgeru slaninou vede ke zvýšení konzumace a závislosti na tomto zboží. Zatím to vypadá, že jo!
Společně s kamarádkami a kamarády jsem přestala utrácet enormní částky v restauracích a namísto toho se věnuji poznávání místní kuchyně. Ráda bych poznamenala, že to neznamená, že jsem rozežraná – jsem jen zvídavá.
Velký pokrok jsem učinila i v kariérní oblasti. Na první pohled by se mohlo zdát, že úklid v hotelu je podřadná práce bez budoucnosti. Co vás nemá, právě tady se získávají ojedinělé a nevratné životní zkušenosti. Kartáč od šéfa není potupný, ale poučný a tříhodinový trénink není otravný, ale ojedinělý.
Přestala jsem číst romantické braky a raději si za pomoci jednoduchého příběhu zlepšuji slovní zásobu.
Díky tomu, že dělám všechno dobře, se cítím krásnější a sebevědomější, bez ohledu na to, že jsem přibrala čtyři kila. A jelikož správný vnitřní pocit posunuje člověka k lepším výsledkům, dělám všechno ještě lépe. Konečně jsem pochopila, proč jsou všichni v těch cizích seriálech tak úžasní a k dosažení jejich bezchybnosti mi schází snad jen vybělení zubů.
Otázka je, co si počnu, až bude můj jazyk na dostatečné úrovni, budu znát všechny, kdo vysedávají v baru jménem, ochutnám vše, co se dalo a vytvořím si alergii na hamburgry. Mám obavu, že se pak stanu úplně stejně neužitečnou, neúspěšnou, línou, neatraktivní a nesebevědomou. Sakra, asi se budu muset zase přestěhovat.
Najdete i na marieclaire.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat