neděle 2. září 2012

Genetický zázrak

Vypadá to, že někde na „britské univerzitě“ už do letadla nasedá banda „britských vědců“, kteří dělají všechny ty připitomělé výzkumy o brusinkách, kečupu, atraktivitě blondýn, věrnosti morčat a prospěšnosti másla. Zapínají pásy a míří si to přímo ke mně… Proč? Zase mi totiž narostly! Předevčírem se na mě můj přítel podíval odborným okem a prohlásil, že mé přednosti se rozhodně zvětšily, a to z malého Bé na velké Bé. Pak dodal něco o břichu, ale to už jsem neslyšela. Veškeré mé soustředění se obrátilo k tomuto přírodnímu zázraku. Ony totiž nějak rostou pořád. Zajímalo by mě, jestli jsem kouzelným genem obdarována jenom já nebo jím oplývají další šťastné ženy. Musím se ale přiznat, že má ňadra se pravidelně zvětšují každé dva měsíce nebo maximálně čtvrt roku – v takové periodicitě je mi to alespoň oznamováno.

Jelikož mi tuto radostnou novinu sdělují mí obdivovatelé minimálně posledních šest let, znamená to, že jsem se posunula nejméně o dvacet čtyři půl čísel – tedy dvanáct celých velikostí, z čehož plyne, že jsem momentálně na velikosti eM – meloun. To už není žádná sranda a začíná jít o zdraví, vážně přemýšlím o zakoupení vysokozdvižného vozíku, abych si tou svou náloží úplně neodrovnala páteř… Taky budu muset výrazně pozměnit šatník – trička a šaty s holými zády, jež jsem až doteď nosila bez podprsenky, už na sebe jen tak nenatáhnu. Truhláři jsem zadala objednávku na speciální vyvýšený stolek na notebook, jelikož přes tu svou chloubu už brzo nenatáhnu ruce na klávesnici. Budu si muset začít objednávat jídlo, protože při styku se sporákem hrozí vzplanutí, a jedna nejmenovaná argentinská aerolinka prý přemýšlí o vytvoření speciálního sedadla s dvojitou mezerou jen pro mě.

Zajímalo by mě, co je na té velikosti tak důležitého, podle výzkumů těch samých vědců, co už se za mnou řítí, se mužské lichotky nejčastěji orientují na jednotlivé části ženského těla a jednotlivé národy jsou citlivé na různé oblasti od nohou, přes tradiční oči, rty, vlasy, pleť až po ušní lalůčky. Lichotí se ale obvyklým krásné…, nádherné…, hedvábné…, čarovné…, magické…. Nikdy větší!

Jak by to asi vypadalo, kdyby se muž něžně naklonil ke své lásce a pošeptal jí do ouška: „Ty jsi tak okouzlující, řekl bych, že ti zase narostl nos.“ Ne prostě to nefunguje na žádné jiné části těla. Možná to má co do činění s mužskou touhou po větším objemu, přesvědčením o vaší touze po větším objemu nebo jen nějakou záhadnou neschopností porovnání. Abych se konečně dozvěděla, co je pravda, na to právě potřebuji ty britské vědce. Mám ale obavu, že až konečně přistanou, ubytují se, navečeří a usadí se ke svému konsiliu, usnesou se celkem rychle na šokující pravdě. Že mám pořád ta stejná Áčka jako před šesti lety!

Najdete i na marieclaire. cz

Žádné komentáře:

Okomentovat