Natavte zadky! Proč se nechat seřezat?

Marná snaha. Tak by se dal nejsnadněji charakterizovat pokus vysvětlit Kanaďanům krásu a užitečnost českých velikonočních zvyků. Po komplikované historicko-sociálně-antropologické přednášce, následném instruktážním videu na youtube a překladu slova „vrba“ do francouzštiny, prohlásil můj přítel, že je to dost divný a že on se podobných veselostí účastnit nebude. Pravda je, že vidět výskající šedesátiletou paní v teplácích, kterak poskakuje, vykřikuje a utíká před školákem, jenž do ní mlátí klacíkem ověšeným mašlemi, není úplně standardní, ale jednou už je to část naší kultury a tak trvám na tom, že mě letos někdo pořádně seřeže!
Ublížit mi to v žádném případě nemůže. I kdyby do mě po drastickém zákroku nepřešla slibovaná tajemná síla čerstvých prutů, pořád se mohu utěšovat tím, že pomlázka alespoň pořádně prokrví mé zadní partie. Kdeže drahé komplikované procedury, slibující výměnu pomerančové kůže za pleť jemnou jak čerstvě natrhané meruňky. Předkové dobře věděli, jak udržovat své ženy stále krásné a mladé. Nejdřív je pořádně prohnali, aby se holkám roztáhl hrudní košíček a zbarvila líčka, potom si všichni dali otužovací cvičení, při němž se polévali ledovou vodou a na závěr se najedli něčeho zeleného, čímž si zajistili dostatečný příjem železa. Až tak to měli promyšlené.
A znali mnohem víc. Takové obyčejné venkovské holky se uměly obléknout tak, aby vypadaly jako panenky. Sukně jim pěkně vykrojila štíhlý pas a četné sámečky dokonale skryly spodní část břicha, s níž má většina žen problém. Maso se skoro nejedlo, protože prostě nebylo a Pán Bůh si to z nějakého důvodu nepřál a většina prací se odehrávala venku, takže nikdo netrpěl myšími lokty nebo počítačovými hrby. Děti se během dopoledne zbavily nahromaděné potlačované agrese a celkově tak byla potlačena recidiva. Že to pořád není dostatek argumentů, proč se nechat zbít? Potom si poslechněte ten nejdůležitější – je to sranda!
Nutno kanadským přátelům a i tomu mému přiznat, že část zvyků, jež praví, že je většina národa kolem desáté dopoledne v lihu, pochopili víc než rychle, pokud prý do té doby dorazí nějaký ten „ček likér“, jak nazývají slivovici, hodlají se oslav dokonce i zúčastnit. Ale na to pozor! Frťany se u nás rozdávají jenom za koledu, musím si přece nějak zajistit tu nehynoucí krásu!